100 let jedné mateřské školky

Důvodem, proč jsme otevřeli na konci letošního školního roku dochovanou, krasopisně ručně psanou kroniku mateřské školky v Šumavské 37, bylo výročí jejího založení. Poprvé do této školičky vstoupilo 79 hochů a 63 děvčátek z Královských Vinohrad a blízkého okolí právě před sto lety.
Listovat si a číst v jakékoliv kronice bývá dobrodružné, tajemné, napínavé a úžasné, ale také velmi časově náročné, zvláště, hledáme-li jednotlivé historické souvislosti. Snažíme se vybrat důležité okamžiky a jiné události, možná podružnější, pominout. Ovšem, čím déle nad knihou sedíme, tím více se nám zdají mnohé okolnosti zajímavější, a tudíž podstatnější...
V pátek 1. září 1899 čekala na všechny přihlášené ratolesti pěstounka Růžena Svobodová. Společně se svými čtyřmi kolegyněmi připravila tucet dřevěných loutek a tucet miminek, tři krabice cínových vojáčků, šest skládaček, jedny bukové kuželky a jednoho houpacího koníka. To vše bylo pořízeno zásluhou města Královské Vinohrady. Tehdejší starosta Josef Víšek měl s městským radou Václavem Liškou pedagogický dozor. Děti sem byly přijímány zdarma nebo za měsíční poplatek 30 krejcarů, ve školce tenkrát neobědvaly a ani nespaly.
Rok od roku se počet dětí měnil, vždy ji však využívalo kolem sta chlapců a dívek. Zprvu měla školka 3 a později 6 oddělení.
Vzhledem k neklidné době v roce 1938 byla školka využívána jen výjimečně a od roku 1940 až do konce II. světové války kroniku nikdo nevedl. První poválečné zmínky se objevily v roce 1946 a týkaly se především leteckého útoku 14. února 1945, kdy byla budova v Šumavské 37 silně poškozena. Opravená školka však zahájila provoz ihned po válce a přivítala celkem 76 dětí.
Za Gottwaldovy vlády byl i tak malým dětem (od tří do šesti let) upraven program. Dokonce se i učily - vhodnou formou jim bylo připomínáno například výročí úmrtí V.I. Lenina, děti povinně kreslily továrny s kouřícími komíny, uměly i jednoduché politické básně, které pak při různých příležitostech, nejčastěji o Vánocích, recitovaly.
Od padesátých let se kronika opět nepsala, obnovena byla až na počátku osmdesátých let. Tehdy nebylo jednoduché svého potomka do mateřské školky umístit. Dětí bylo více než míst a výběr takového zařízení byl nemyslitelný. Oba rodiče museli mít nejrůznější potvrzení od zaměstnavatelů a od lékařů - zda je dítě schopné ve školce pobývat a podobně. Situace se zlepšila až v devadesátých letech - dnes si i mateřskou školku můžete bez větších komplikací vybrat.
V současné době sedmičlenný učitelský sbor v čele s paní ředitelkou Mgr. Marií Marxtovou pečuje o 100 dětí, zařazených do pěti tříd. Jedna třída je speciální - pro děti s vadami řeči, do další třídy jsou zařazeni chlapci a děvčata se zájmem o angličtinu, která se zde vyučuje hravou formou. Děti slyší z úst vyučujících po celé dopoledne jen angličtinu a po obědě si mohou se svými kamarády z ostatních tříd zaskotačit na hřišti v nedalekých Čechových sadech.
Pokud zrovna není příznivé počasí, věnují se všichni kreslení nebo keramice, někteří chodí do hudebního či dramatického kroužku. Letos děti nastudovaly pohádku Rusalka, kterou předvedly rodičům na oslavách výročí založení školky ve vypůjčeném sále základní školy K. V. Raise.
Slavnost byla velkolepá - děti dostaly šerpy, maminky jim připravily pohoštění. Všichni si mohli školku prohlédnout, včetně připravené výstavy prací dětí, kroniky, ale také dobových fotografií, z nichž jsme společně s paní ředitelkou Marxtovou vybrali jednu k uveřejnění. Možná, že se někdo ze čtenářů Novin Prahy 2 na snímku (v čísle 7/2000) z roku 1949 pozná a ozve se nám.

Eva Bělíková

Zveřejněno: 31.07.2000 – support@publix.cz
Vytisknout