Budoucnost kultury v evropských městech

V září se v Gröbeho vile konal jeden ze šesti seminářů Evropské vědecké nadace (ESF), které byly zaměřeny na současný a budoucí rozvoj evropských měst. Pražský mezinárodní seminář se zaměřil na vzájemnou interakci mezi městským kulturním a hospodářským životem ve sjednocující se Evropě. Oslovili jsme jednoho z organizátorů semináře, prof. PhDr. Jiřího Musila z Centra pro sociální a ekonomické strategie Univerzity Karlovy.
Proč byl uvedený seminář uspořádán právě v Praze?
Nadace ESF sídlí ve Štrasburku. Stimuluje a zároveň financuje výzkum budoucnosti evropských měst, jejich problémů a navrhuje, na co by Evropská unie měla v budoucnu věnovat peníze. Semináře se týkaly např. správy měst v budoucnosti, územního plánování, jakým směrem se bude prostorově vyvíjet evropské město, zda bude sledovat americký trend – tedy víceméně vylidňování vnitřních měst, co se stane s historickými městskými jádry a samozřejmě otázek ekonomiky. A my jsme byli pověřeni, a to je typický příklad toho, jak vnímá Evropa a svět Prahu, připravit workshop o kultuře. A když jsme ho s kolegou doc. Sýkorou z Přírodovědecké fakulty UK připravovali, vymysleli jsme název: Městská civilizace – kultura se setkává s obchodem, protože jsme chtěli zdůraznit i historicky, že vlastně města byla vždy kombinací obou složek – na jedné straně mají především ekonomický význam a také vznikla z ekonomických důvodů, ale zároveň také vždy byla spojena s kulturou, ať už s náboženstvím, s univerzitami v moderní době nebo s uměním.
Jací byli účastníci semináře?
Na tom setkání bylo důležité to, že se nám podařilo do Prahy dostat lidi z prakticky všech významných zemí Evropy. A navíc, účast nebyla pestrá jenom co do skladby zemí, ale i z hlediska povolání. Na jedné straně zde byli geografové, ale byl tam i starosta Prahy 2, byli tam ekonomové, umělci, architekt, právníci, sociologové. Ačkoliv nebyly žádné formální přednášky, jen vstupní úvodní stanoviska, tak nebylo nikdy dost času, abychom prodiskutovali všechno. Myslím si, že to téma je silné, a byl jsem velice potěšen, že když se hovoří o kultuře v Evropě, tak vždy diskutující napadne Praha. Máme sice mnoho konkurentů (např. Vídeň nebo Berlín), ale pražská architektura a krása města většinou vyhrává.
K jakým výsledkům jste dospěli?
Na semináři byla velice důležitá debata o vztahu mezi novým a historickým v evropském kontextu. Diskutovalo se o konkrétních formách kultury (např. divadlo, hudba, muzea, architektura), ale i o sociálně - antropologickém chápání kultury, tzn. o způsobu života městského člověka, jeho hodnotách, o specifikách městské kultury a jejím vývoji. Městský člověk – ono to vlastně přechází až k otázce mentality městského člověka, vztahů ve městě, anonymitě, izolaci... Dospěli jsme k názoru, že nelze jednotlivé složky kultury oddělovat od jeho způsobu života. Např. zájem o divadlo nebo o hudbu rozhodně souvisí třeba s množstvím času, který lidé mají, s tím, kde bydlí a do jaké míry budou ochotni jezdit ze svého bydliště na okraji města do jeho středu, kde sídlí většina kulturních institucí. Nebo do jaké míry začnou vznikat nové formy kulturního života v malých předměstích, obcích – třeba malá divadla nebo malá klubová zařízení.
   
Redakční poznámka: O Praze a jejím postavením v kontextu evropských měst si budeme povídat v příštím čísle.

Text: van, ilustrační foto: jv

Zveřejněno: 04.11.2004 – support@publix.cz
Vytisknout