Fejeton: O českou knihu

Nevím, proč byl právě měsíc březen zasvěcen knize a milovníkům literatury, když je to období jako stvořené pro zahradníky, toužící po dlouhém zimním období náruživě kopat, mrvit, rigolovat, kypřit, hrabat a zalévat. Karel Čapek tvrdí, že se vším na světě lze něco dělat, všechno že lze napravovat a reformovat, pouze s počasím člověk nic nezmůže. Bohužel, nejenom s počasím. Týká se to i knižního podnikání. Velký prozaik žil v době, kdy kniha byla kultovním předmětem. Jak by také mohl znát problémy našeho současného nepřehledného a neprodejnými tituly přeplněného knižního trhu, nadýmajícího se k prasknutí. Distribuce vázne, rabaty rostou, honoráře neexistují, nikdo nikomu neplatí. Prý dvanáct tisíc nových knižních titulů vychází ročně. V takovém množství nabídky se není možné pořádně zorientovat. Sklady praskají ve švech a knihkupecké krámy zejí prázdnotou. Prosperují pouze Levné knihy. Od vybraných spisů Aloise Jiráska, pamětí herců, milenek politiků a dalšího škváru lze získat všechno, včetně klasických děl světové literatury. Nakladatelé protestují. Uvažují, že budou po vzoru neblaze proslulého Koniáše pálit knižní nadprodukci na veřejných prostranstvích. Podobně jako ničí zemědělci nadbytečná vajíčka. Vášeň ke knihám bývala národní posedlostí. Dnes jsou česky psané publikace sotva prodejné, i náklad tisíc kusů je příliš velký. Nelze je nikam vyvážet jako syrečky, v cizině jim nikdo nerozumí. Co s tím dělat? Doba potřebuje nového hrdinu. Koho by dnes zajímala Anna Karenina, vrhající se z nešťastné lásky pod vlak. Kouzelníci, čarodějové, Harry Potter, tajemné komnaty, divotvorné prsteny, skřítkové, paměti filmových hvězd, přepisy televizních seriálů a kondiční masáže nohou, to jsou vítězové knižních pultů. A potom první, druhé a desáté vydání Mňamek Petra Novotného. Neuspěl Čapek, Fuks, Páral, Škvorecký, Kundera, Lustig, Kuras a zřejmě by propadl i Hašek. Ze zoufalství začal Viewegh přispívat do Lidových novin. Spisovatel nesmí zahořknout, říká Balzac. Že to zase není tak úplně špatné, to dokazuje román - „Prachy, sex a frikulín", Nezvalův bestseler, nebo Urbanův „Hastrman", dílo o nadpřirozené bytosti usilující o záchranu české krajiny. O nic nejde! Pokud máte doživotní rentu nebo milující manželku, tak to v knižním byznysu není zase tak špatné. Nemusíte zemřít hlady. Stále se zde objevují poklady; naposledy „Želary" Květy Legátové,
prvotina osmdesátileté autorky. A našly by se i další. Určitě bych však nestanovil měsícem knihy nevyrovnaný a mrazivý březnový měsíc. Pro literaturu by bylo vhodnější nějaké vegetačně příznivější období. Třeba květen. Zvýšil by se odběr poezie. Ministr kultury by do vlády nepřicházel zachumlán do šál, ale s básněmi v rukách. Jak nádherným příkladem by se stal pro naši skoro nečtoucí mládež.

Hugo Schreiber

Zveřejněno: 05.03.2003 – support@publix.cz
Vytisknout