Hudba, tanec, zpěv aneb Jak se vítá příchod léta na Náměstí Míru

Astronomické léto začalo v našich zeměpisných šířkách v sobotu 21. června ve 21:10 přesně. Právě v tento nejdelší den v roce – v den letního slunovratu – slaví lidé ve více než stovce zemí světa národní Svátky hudby. Hudba, která zní na ulicích, v parcích a na náměstích, patří od roku 1982, kdy byl ve Francii tento svátek založen, neodmyslitelně k prvnímu letnímu dni. Městská část Praha 2 se k Evropskému svátku hudby již tradičně připojuje tím, že dává amatérským i profesionálním muzikantům k dispozici ozvučené pódium na náměstí Míru. Ti zde pak mohou, bez nároku na honorář, hrát sobě i druhým pro radost.
Předzvěst Svátku hudby
K hudebním oslavám v několikadenním předstihu přispěly i děti a studenti ze zájmových sdružení, z mateřských, základních a středních škol z Prahy 2. Ve dnech 18. a 19. června patřilo pódium na náměstí Míru malým umělcům, kteří se zde hudebními, tanečními a divadelními vystoupeními od rána až do pozdního odpoledne loučili se školním rokem a vítali blížící se prázdniny.
Ve středu i ve čtvrtek se zde střídala jedna škola za druhou a pestrý program plynul za velkého zájmu všech diváků, rozesazených na lavičkách, spolužáků i kamarádů stojících okolo i procházejících občanů, kteří s úsměvem alespoň chvilku pozorovali hezká dětská vystoupení. Kolem dokola pobíhali fotící a video nahrávající rodiče, hledající ten nejsprávnější a nejlepší úhel pro rodinný archiv. Výkony na jevišti byly diváctvem patřičně oceněny – potleskem, povzbudivým pískáním (zejména spolužáků) nebo hlasitým smíchem, když na jevišti nastala humorná situace.
První den přišla sice „drobná“ komplikace – výrazně pršelo. Účinkujícím to ale vůbec nevadilo, diváci při prvních kapkách hbitě vybalili deštníky, a tak se všechna plánovaná vystoupení uskutečnila. Ve čtvrtek bylo jako vymalováno – až do konce programu v pozdním odpoledni provázelo produkce slunečné počasí.
Kromě pódiových vystoupení dětí zde byla ke shlédnutí i zajímavá výstava na několika mobilních panelech, zaměřená na drogovou prevenci. Připravili ji žáci ze ZŠ Slovenská (ve čtvrtek odpoledne byla přenesena do haly ÚMČ v Jugoslávské č. 20). Po oba dny stál naproti pódiu rovněž stánek společnosti pro normální život lidí s postižením POHODA: ve středu zde její členové pořádali jako každý rok „Pohodový den“, kdy mohly děti malovat šnečí domečky na šnečí boudičky, na čtvrtky nebo na sklo. Ve stánku byla také umístěna pokladnička – výtěžek sbírky bude věnován na pomoc lidem s postižením.

Oslava slunovratu hudbou
Letní slunovrat byl významným okamžikem v životě dávných civilizací. Příchod nejteplejšího ročního období vítali naši předkové nejrůznějšími rituály. Podle východu či západu slunce v období slunovratu jsou orientovány některé starobylé chrámy. Vítání léta hudbou na veřejných prostranstvích je poněkud mladšího data, v České republice se letos uskutečnil teprve devátý ročník Svátku hudby. Vzhledem k tomu, že se nadačnímu fondu, který jeho konání v ČR připravuje, nepodařilo získat sponzory, bylo pódiové vystoupení kapel i jednotlivců, pořádané za podpory naší městské části na náměstí Míru, letos v Praze jediné.
K tomu, aby se koncert pod širým nebem skutečně vydařil, jak má, je však zapotřebí mnohem více, než jen zajistit prostor k hraní a ozvučovací techniku. Od samého počátku provázela letošní ročník slavnosti smůla. Z osmi kapel, které se k Svátku hudby na náměstí Míru přihlásily, musely dvě vystoupení ze zdravotních důvodů na poslední chvíli odvolat. Přímo v den konání se organizátoři dozvěděli o zranění Vladimíra Merty, jehož bluesově laděné skladby měly být „třešničkou na dortu“ odpoledních vystoupení.
To, že se devátý ročník Svátku hudby nakonec přece jen vydařil, je malý zázrak. A zasloužila se o něj především vzájemná kolegialita a nadšení vystupujících. Jednotlivé kapely si navzájem vypomohly ve chvílích, kdy některé z nich selhala technika, nebo když bylo třeba vyplnit mezeru v programu. Např. skupina Sannon hrající irskou lidovou hudbu prodloužila své vystoupení až do té doby, než se následující skupině podařilo najít ztraceného zpěváka. Mladí hudebníci ze skupiny Cafe zase ostatním vystupujícím zdarma zapůjčili bicí soupravu. K dobré náladě všech účastníků přispěli i absolventi Vyšší odborné školy herecké, kteří s humorem a nápaditostí Svátek hudby bezplatně konferovali.
Srdce diváků si svým zpěvem a vitalitou získala nejstarší účinkující – paní Růžena Kašková, členka sboru seniorek Babiny di Praga, která ve svém pokročilém věku sebrala odvahu a poprvé v životě zpívala sólově na mikrofon. Celou slavnost, tvořenou pestrou směsicí žánrů a interpretů, uzavřelo vystoupení folklórního souboru Limbora jen pár minut před „příchodem“ léta.

han, van

Zveřejněno: 08.07.2003 – support@publix.cz
Vytisknout