Klíč od Prahy 2 - 8. vycházka

Při osmé vycházce z cyklu Klíč od Prahy 2 jsme se přenesli nejen do doby Karla IV., nýbrž i do doby mnohem dávnější. Na území Prahy 2 seKlíč od Prahy 2; foto: L. Staniczková nacházejí dvě rotundy a my jsme dnes jednu z nich, tu ze všech nejmenší, zkoumali. Vydali jsme se totiž do míst, kde kdysi stávala osada Rybníček.

Cestou k rotundě jsme se ještě jednou podívali do míst, kde kdysi bývala Svinská brána, a zopakovali si, kudy dřív probíhaly hradby a jaké kostely založil v Novém Městě pražském Karel IV. Zastavili jsme se v Kateřinské zahradě a ukázali jsme si onen blázinec, který dal jméno ulici U blázince. My ovšem víme, že tato ulice se dnes jmenuje Na Bojišti.

Obdivovali jsme sochu svatéKlíč od Prahy 2; foto: L. Staniczková Kateřiny na stejnojmenném kostele, podívali se, s jakým atributem je zobrazena (u nohou má kolo, na kterém ji lámali) a pak jsme zkusili odhadnout, jestli se nám na kostele zachovalo něco z doby Karla IV. Přišli jsme na to, že jedině štíhlá bílá věž.

Poté jsme kolem malých nedávno vysazených lipek prošli Lípovou ulicí, přešli rušnou Ječnou a už jsme byli v místech,Klíč od Prahy 2; foto: L. Staniczková kde se kdysi rozprostírala osada, kterou nám dnes připomíná jen název ulice Na Rybníčku. Protože osada byla postavena celá ze dřeva, zachovala se z ní jediná stavba - kamenná rotunda. Zkoumali jsme, z jakého kamene je postavená, takže už dokážeme rozeznat rozdíl mezi pískovcem a opukou. Víme také, jak vypadá románské okno – je úzké a vpouští dovnitř jen málo světla. Rotunda je dnes zasvěcena svatému Longinovi. Vyprávěli jsme si, co se traduje o jeho životě a jaká byla role tohoto římského vojáka při ukřižování Ježíše Krista.

Potom jsme obešliKlíč od Prahy 2; foto: L. Staniczková kostel sv. Štěpána a pozorně se rozhlíželi, kde na nás čeká ona slibovaná jeptiška. Nakonec jsme ji objevili schovanou v gotických oknech. Řekli jsme si, kdo byl svatý Štěpán, a dozvěděli jsme se, že Karel IV. daroval kostelu sv. Štěpána kámen, kterým byl Štěpán ukamenován. 

Dnešní vycházku jsme zakončili pověstí, jejíž název jsme vyluštili v tajence. Protože jsme stáli na místech, kde kdysi býval velký hřbitov, kam se pochovávali jednak poutníci, jednak i oběti morových epidemií, povídali jsme si o paní, kterou v době moru zabil její manžel a místo hlavy, kterou jí uřízl, jí nasadil hrnec. Pochoval ji do hrobu spolu s oběťmi moru. Protože nedošla klidu, teď tu chudinka po nocích straší. 

Text: PhDr. Petra Martínková
Foto: Bc. Lucie Staniczková

Zveřejněno: 17.04.2014   |   Aktualizováno: 17.04.2014 – webadmin@praha2.cz
Vytisknout