Ladislav Sitenský – fotografie „na zapřenou“

Archiv klasika české fotografie Ladislava Sitenského obsahuje na půl milionu černobílých a barevných snímků. Už od mládí fotografoval všechno kolem sebe, a tak prakticky není téma, o němž by nemohl uspořádat výstavu. Mezi jeho nejslavnější práce patří reportáže o pražských hasičích, z pohřbu T. G. Masaryka nebo o československých letcích v Británii.
Jako profesionální fotograf se Sitenský začal živit až po válce, fotil však od svých 14 let. Tehdy ve 30. letech se prvním objektem jeho zájmu stali spolužáci a profesorský sbor na reálném gymnáziu ve Slovenské ulici na Vinohradech. Stovky negativů z té doby odpočívaly léta v archivu autora. Letos z nich vybral 54 snímků, které jsou až do 19. května vůbec poprvé k vidění v Obecním domě na výstavě nazvané Študáci a kantoři.
O zálibě mladého studenta neměli profesoři na gymnáziu ve Slovenské ani tušení, dokud k jejich velkému překvapení v sextě nezveřejnil ve školním časopise fotoreportáž na téma škola – snímky totiž pořizoval tajně „pod lavicí“. Skončilo to „pouhou“ důtkou, odpustkem bylo občasné fotografování ochotnického divadla pro pana ředitele nebo gymnazijního orchestru pro profesora dějepisu.
„Před pětašedesáti lety bylo pochopitelně všechno jinak. Nosili jsme pumpky (kalhoty pod kolena), na hlavách důstojné klobouky. Měli jsme vzorně sestřižené krátké vlasy a v uších nám chyběly náušnice. Byli jsme mnohem ukázněnější. I tak jsme se občas dopustili přestupků, které byly náležitě ohodnoceny. Jednou jsem o přestávce v parku natrhal kytici pampelišek a pak jsem je všechny nastrkal do houby u tabule – vznikla z toho krásná ikebana. Když vstoupil náš třídní a spatřil mé ‘umělecké’ dílo, otočil se a řekl: ‘Sitenský, ať je to pryč!’ Znal nás dokonale a věděl, proč mne na začátku školního roku posadil do první lavice. Jsem rád, že jsem zvládl fotografování i při samotné maturitě, mám tak na ten den originální památku,“ vzpomíná třiaosmdesátiletý fotograf, který letos se svými tehdejšími spolužáky oslaví šedesáté čtvrté výročí maturity.    

Lenka Prokopová

Zveřejněno: 22.05.2002 – support@publix.cz
Vytisknout