Největší pražské náměstí

Jedním z mnohých velkolepých zakladatelských činů císaře Karla IV. bylo v roce 1348 i založení Nového Města pražského. Jedním z jeho tří centrálních náměstí se stal vedle Koňského trhu (dnešního Václavského) a Senného trhu (dnešního Senovážného) i Dobytčí trh (dnešní Karlovo náměstí). Své původní pojmenování získalo proto, že se tady pořádaly trhy na hovězí i vepřový dobytek. Velkoryse koncipovaný prostor je dodnes největším pražským náměstím, které má rozlohu 80 550 m2. Okolo náměstí začaly postupně vyrůstat měšťanské domy, včetně nejdůležitější budovy Novoměstské radnice s vysokou radniční věží. Zatímco uprostřed náměstí stojící kamenná gotická kaple Božího těla byla v roce 1791 zbořena, dodnes zachována zůstala bývalá Novoměstská jezuitská kolej, nyní sloužící nemocničním účelům, s kostelem zasvěceným zakladateli řádu sv. Ignáci. Obě stavby na východní straně náměstí vznikly v době baroka.
Velkou zásluhu na zlepšení stavu náměstí měl Karel hrabě Chotek, z jehož iniciativy nechala pražská obec v polovině 19. století provést jednoduchou sadovou úpravu jeho jižní části. Střední díl náměstí mělo tvořit vojenské cvičiště, zbývající část před Novoměstskou radnicí, která v té době již sloužila soudním a vězeňským účelům, měla být vydlážděna. Definitivní přeměna náměstí v sady byla roku 1884 svěřena tehdy nově jmenovanému řediteli pražských sadů Františku Thomayerovi (1856 – 1938). Ten nechal v letech 1885 – 1886 nákladem 100 474 zlatých upravit sady do té podoby, v jaké je, až na drobné změny, známe dnes.

Eva Hrubešová

Zveřejněno: 07.01.2002 – support@publix.cz
Vytisknout