Opožděný smutek?

Zase je tu čas podzimní melancholické nálady a v týdnech kolem 2. listopadu, kdy se připomíná Památka zesnulých (v katolickém kalendáři Vzpomínka na všechny věrné zemřelé), se v myšlenkách obracíme k těm, co už tu nejsou, a vzpomínáme na ně. Záměrně jsem nadepsal tento článek „Opožděný smutek?“. Ve své pastorační praxi a v pozorování chování obyvatel našeho velkoměsta se stále častěji setkávám s fenoménem nepřijetí smrti jako posledního jistého bodu naší pozemské existence. Všem je nám společný tento osud a nikdo, ať stojí myšlenkově a názorově kdekoliv, nemůže s jistotou říci, jak bude sám prožívat odchod z tohoto světa. Setkáváme se však s odchody těch druhých, našich blízkých. A dovolím si tu říci myšlenku, která není nová, ale přeci jen trochu pozapomenutá: musíme si dovolit smutnit. Je to přirozené a fyzické odloučení je bolestné. Na druhou stranu nesmíme tesknit příliš. S životem se někdy musíme poprat, nebo spíše jej přijmout i s touto komponentou. Proč se tedy dnes chováme tak, že se snažíme smrt vytěsnit? Proč se množí tzv. rozloučení se zesnulým bez obřadu? Proč si častokrát vzpomeneme jen o „Dušičkách“ a proč jsou některá místa posledního rozloučení tak osobně odtažená? Tato jemná výčitka nesměřuje k hrdinskému bránění smutečních nálad, ale chce být připomínkou toho, že si nejen smutek z rozloučení, ale i vděčnost za život blízkých ve vzpomínkách musíme dovolit. Jen s tím smutkem je to někdy opožděné a snad i méně přirozené.
Zastavení u hrobu či ve vzpomínkách na drahé zemřelé nám dává tušit, že horizont našeho pozemského bytí není tím posledním pohledem skutečnosti, který zachytíme. Protože v srdci toužíme po dlouhém životě, životě bez konce, může mít pro nás takový postoj i kladný význam. Z vlastní zkušenosti však víme, že se svou slabostí a omezeností (nestyďme si ji přiznat!) se k tomu vzdálenému horizontu těžko dostáváme. Proto chceme našim drahým zemřelým vyprošovat, aby nakonec dosáhli absolutního horizontu věčnosti. A to je smysl i každoročního vzpomínání.

Gereon Tomáš Biňovec, farář u sv. Ludmily Foto: le

Zveřejněno: 04.11.2004 – support@publix.cz
Vytisknout