Osobnost Prahy 2 : Zdeněk Troška

Když někdo vysloví dvě slova – slunce a seno, jako by ozvěnou zazní – jahody, pár facek a také sex. A zazní i jméno Zdeňka Trošky, režiséra filmové triologie, na kterou jsme ochotni dívat se znovu a znovu. Od prvního promítání Slunce, sena a… utekla pěkná řádka let, ale do paměti se nám vepsala i vesnička na jihu Čech – Hoštice, kam se pořád rád a často vrací. Jenže Zdeňka Trošku dnes můžete potkat v metru stejně jako na pražských Vinohradech.
Vypadá stejně, jako když vypráví z obrazovky o svých milovaných jižních Čechách. Je vousatý, trochu rozevlátý, v kostkované košili, kraťasech a sandálech, směje se na celé kolo a málokdy je sám. Zdeněk Troška patří k režisérům oblíbeným a naštěstí má spousty plánů, takže se můžeme těšit, že se i nadále při sledování filmů nebudeme nudit ani trápit. Narodil se ve Strakonicích a do Hoštic, které proslavil ve svých komediích a kde dodnes žijí jeho rodiče, celým svým srdcem patří, ale je to pravda – často ho potkáte na Vinohradech.
„V Praze bydlím už pětadvacet let a jsem tu moc rád,“ říká režisér. „Vinohrady jsou opravdu krásnou čtvrtí. A myslím, že své okolí znám i po stránce historie. Ale jen moje zaměstnání je v Praze. Dovedu si velice dobře představit, že kdyby bylo filmové ústředí na Šumavě, byl bych tam. V jižních Čechách jsem doma, tam jsem se narodil, tam žiju. Praha je krásné město a rád bych se sem vracel jako věčně okouzlený turista.“
Přes své vyznání jihu Čech Zdeněk Troška Prahu velmi obdivuje. „Dovedu procházet těmi nejrušnějšími ulicemi, odmyslet si všechny ty davy lidí a dívat se očima svého zájmu. Těší mne sledovat projevy úžasu a okouzlení zahraničních turistů, kteří vyjdou z Karlovy uličky a s výkřiky nadšení komentují pohled na panorama Hradčan s Karlovým mostem od Mostecké věže. Mám rád Vyšehrad, Petřín, Šárku, všechno.“
A co večer půvabné hospůdky? ptám se, protože přece umělec si musí chodit pro inspiraci i „mezi lidi“. „Přiznám se, že vysedávání po hospůdkách moc nepěstuju, vadí mi kouř z cigaret,“ usmívá se Zdeněk Troška. „A pak, potěšení z pití alkoholu je mi opravdu cizí. Nemám žádnou nejoblíbenější hospůdku, ale třeba na Jiřáku rád zajdu k Růžovému sadu nebo do pizzerie Roma. Pracovní schůzky si pak domlouvám ve velice příjemném Café Louvre na Národní třídě.“    

daf

Zveřejněno: 20.09.2004 – support@publix.cz
Vytisknout