Osvěžovny lidských duší

Žijeme v uspěchané době, plné honby za penězi, charakteristické ztrátou žebříčku lidských hodnot. Tomu stále ještě vévodí snaha o získání co možná největší části koláče, a to pokud možno bez vlastního přičinění. Je až s podivem, že i přesto (nebo právě proto) dnes, kdy rozčarovaní lidé shledávají, že jim už nikdo nedá nic zadarmo a že za ně už nikdo nebude nic řešit, se najde parta nadšenců, kteří se rozhodli podnikat ne proto, aby vydělali peníze, ale hlavně protože chtějí udělat radost sobě i svému okolí. Právě takoví jsou současní majitelé literárních kaváren v Praze 2. Tiší, skromní a naprosto přirození lidé, šířící kolem sebe dobrou pohodu i náladu. Zatímco venku vrcholí každodenní maratón anonymní masy, v těchto klubech vládne zcela odlišná atmosféra: klid a dobrá nálada bez šarvátek.
Z těchto poetických zákoutí - „osvěžoven lidských duší„ - dýchá na návštěvníka na každém kroku solidnost slušných prvorepublikových obchodníků. Pohledům kolemjdoucích se zde ukrývá svět, který si žije vlastním životem - jakoby mimo naši realitu. Rád navštěvuji tato místa. Nabíjí mě svým klidem, tichem a moudrostí. Nelze se tedy divit, že stranou mého zájmu nezůstaly např. Klub G plus G, Salmovská literární kavárna nebo Balbínova poetická hospůdka.
Každá z těchto kaváren má svou neopakovatelnou atmosféru. V Klubu G plus G Fedora Gála, který je oblíbeným místem nejen židovské komunity, si lze např. půjčit nebo koupit ke kávě zajímavou knihu. Naproti tomu Salmovská literární kavárna, stejně tak jako Balbínova poetická hospůdka, jsou oblíbenými útočišti především studentů. Je zajímavé, že obě tyto kavárny mají společného zakladatele - Jiřího Hrdinu. Kromě cenově dostupných nápojů si zde hosté mohou pochutnat na moučnících z domácí kuchyně. Literární kavárny lákají své hosty řadou doprovodných programů, většinou hudebními vystoupeními profesionálních a amatérských hudebních těles. V některých kavárnách se opět začala konat divadelní představení nebo např. literární odpoledne začínajících autorů.
Myslím, že nikomu neuškodí, když se místo obvyklého sledování televize vydá na procházku naší krásnou městskou částí. A možná, že cestou najde i některou příjemnou literární kavárničku, kde se může potkat s pohodovými lidmi…   

Roman Roček

Zveřejněno: 15.01.2001 – support@publix.cz
Vytisknout