Pomoc může potřebovat každý z nás

Pomoc může potřebovat i každý z nás
Koncem června v horkém letním odpoledni poctil naši redakci vzácnou návštěvou Šimon Pánek. Vzácnou proto, že je pracovně velmi vytížený, většinu času stráví v zahraničí, odkud se domů - na Vinohrady vracívá nesmírně rád.
Mnozí z nás si jej jistě vybaví při vzpomínkách na Listopad 1989, kdy jako student Přírodovědecké fakulty v Praze pracoval v Koordinačním stávkovém výboru VŠ a úzce spolupracoval s tehdejším Občanským fórem. Někteří si možná vzpomenou na film Corpus Delicti z roku 1990 režisérky Ireny Pavláskové, kde si prý zkusil hrát na herce. Při filmování si uvědomil, že se herectví věnovat nechce a ani představa vědeckého pracovníka jej neuspokojuje, vždyť "nová doba" poskytuje zejména mladé generaci neskutečné možnosti...
A tak se rozhodl pro činnost, která je smysluplná, nabízí nejen cestování a dobrodružství, ale především vyžaduje schopnost čelit náročným situacím a vyrovnat se s fyzickou a psychickou zátěží. V současnosti si nedovede život bez poskytování humanitární pomoci představit. Rodinu prozatím nemá, tudíž si může bez výčitek svědomí dovolit pobýt i delší čas například v Čečensku, odkud nedávno přijel.
Šimon Pánek stál v únoru 1994 při zrodu obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni při České televizi, humanitární organizace, jež si za svůj hlavní cíl klade pomáhat v krizových oblastech světa. Společnost realizuje dlouhodobé rozvojové projekty a podporuje veškeré snahy o demokratizaci a dodržování lidských práv. Orientuje se převážně na pomoc lidem v zapomenutých či těžko dostupných místech, kam neproudí pomoc z jiných světových humanitárních organizací a která nebývají často tématem hlavních zpráv. Humanitární operace společnosti Člověk v tísni jsou vždy založeny na podrobné znalosti terénu a řídí se přísným pravidlem doprovodu veškeré pomoci až na místo určení (včetně kontroly rozdělování materiálu). Celkovou hodnotu poskytnuté pomoci lze již podle údajů společnosti vyčíslit částkou 500 milionů korun. Projekty jsou financovány z veřejných sbírek, sponzorských a účelových darů, příspěvků státu a grantů domácích a zahraničních nadací. "Uvědomujeme si, že pouhá materiální pomoc bez následných politických, ekonomických a v případě nutnosti i vojenských kroků ze strany mezinárodního společenství, postrádá smysl," uvedl Šimon Pánek a dodal, že společnost Člověk v tísni spolupracuje i s řadou novinářů, publicistů a dokumentaristů. Podává svědectví a informace z válek, prostředí diktatur a autoritářských režimů a z oblastí postižených přírodními katastrofami. Pozornost však nezaměřuje jen na zahraničí, významně se podílel v minulých letech i na pomoci při povodních na Moravě.
V současné době pracuje společnost na více projektech zároveň, z nichž letos nejvýznamnější představuje pomoc Čecensku. "Problémy v divokých uprchlických táborech v Ingušsku se zabýváme od začátku ledna roku 2000. Pozornost zaměřujeme především na pomoc dětem. Lidé se zde totiž zcela spontánně nastěhovali do prázdných skladů, garáží, vepřínů a kravínů a my jim poskytujeme především potraviny (například mouku, cukr, těstoviny, olej, sušené mléko, čaj), zajišťujeme návštěvy lékaře, základní školní potřeby a organizujeme improvizovanou školní výuku. Humanitární konvoje ale postupně přivážíme i do jiných oblastí Čečenska, kde se často ozývá střelba, je zpřísněný režim na vojenských postech a dopravit v pořádku konvoj na určené místo, je mnohdy náročné," objasňuje situaci v Grozném Šimon Pánek. "Proto přijímáme jen jedince fyzicky a psychicky zdatné, kteří jsou schopni se v krizových oblastech pohybovat."
Nepochybně se jedná o nelehkou práci, ale kdyby nebylo charitativní činnosti anebo podobných organizací, jako je obecně prospěšná společnost Člověk v tísni, kdo ví, jakým utrpením by mnozí lidé na světě museli projít? Bolest a zoufalství nelze v mnoha případech zcela odstranit, avšak lidským a obětavým přístupem alespoň zmírnit.
Eva Bělíková
do rámečku
pozn.: Městská část Praha 2 se na projektu Pomoc Čečensku finančně také podílela, vyčlenila ze svého rozpočtu 100 000 Kč.

Eva Bělíková

Zveřejněno: 01.08.2000 – support@publix.cz
Vytisknout