Praha 2 a trolejbusy

Elektrický pohon silničních vozidel byl v začátcích tramvajových provozů další lákavou možností dopravy. A tak se několik techniků propracovalo k uspokojivému řešení, kterým byl trolejbus.
V Praze se tento nový dopravní prostředek objevil v roce 1936, kdy byla 29. 8. otevřena linka ze Střešovic přes Hanspaulku ke Svatému Matěji. Trolejbusy se osvědčily, a tak byly rychle budovány nové provozy po celé republice. V padesátých letech minulého století již trolejbusy jezdily v šestnácti městech bývalého Československa. Největší rozmach trolejbusové dopravy zažívala Praha v roce 1960, kdy bylo v provozu 12 linek a vozový park čítal 179 vozidel jezdících po 50 km tratí. Trolejbusy jezdily do Jinonic, Chuchle, na Pankrác, Strahov, do Vysočan, Čakovic, Vršovic a proplétaly se centrem Prahy. Na tratích jezdily hlavně vozy typu Tatra T 400 a tento třínápravový trolejbus se stal typickým pro pražské ulice a náměstí. Ke konci 60. let se projevila zastaralost vozového parku (nové byly pouze vozy Škoda 8Tr) a začalo se s rušením tratí.
Po ulicích Prahy 2 se vydal první trolejbus na svoji cestu 14. 12. 1947 z Václavského náměstí přes Karlovo náměstí na Smíchov a dál k Waltrovce do Jinonic. V dalších letech následovala odbočka od Krakovské ulice Žitnou, přes nám. Míru a Slezskou do Vršovic. Potom další: ze Štěpánské ulice kolem Botanické zahrady a Výtoň přes Podolí na Pankrác, nebo z nám. Míru Šumavskou ulicí přes Žižkov do Vysočan. Praha 2 se tak stala z celého území hlavního města první městskou části, kde byl největší provoz těchto vozidel. Většina linek tudy projížděla či zde měla konečnou (57 končila na nám. Míru, 62 na Karlově nám., 63 v Mánesově ulici), které zde, ač na malém prostoru, dosáhly největšího počtu linkových kilometrů. Nejrušnější a také nejvíce „zadrátovaná“ křižovatka v Praze byla také v naší městské části, a to mezi ulicemi Štěpánskou a Žitnou (křižovalo se zde 7 linek).
Od roku 1969 již jezdil trolejbus v Praze na poslední lince č. 51 z Bělocerkevské ulice, kolem Orionky, přes nám. Míru, Žitnou na Karlovo nám., Holečkovou a přes Hřebenka na Strahov. Ještě několik let jezdila tato linka po Praze. Dojezdila 15. 10. 1972 již na zkrácené trati ze Strahova k Orionce.
Mnoho obyvatel Prahy i návštěvníků se v ony poslední dny vozilo trolejbusy již jen proto, aby vychutnali poslední kilometry tohoto tichého ekologického dopravního prostředku. V den poslední dostal každý cestující jízdenku, přerazítkovanou nápisem: 15. října 1972 poslední den provozu.
Provoz trolejbusů nebyl v Praze ukončen z důvodu závislosti na vrchním vedení a tím nemožností operativně se přizpůsobit nutným objížďkám, jak se dříve publikovalo. Ze závažných důvodů lze uvést především celostátní energetickou orientaci na levnou „sovětskou“ ropu. Poměrně špatný technický stav vozidel a elektrické sítě se stal jen jedním z dalších argumentů proti trolejbusům, protože nebyl dostatek finančních prostředků na jejich obnovu. Ve skutečnosti byl technický stav spíš už následkem odmítavého postoje kompetentních orgánů k tomuto dopravnímu prostředku bez ohledu na ekologické klady pro budoucnost.

Jan Dvořák

Zveřejněno: 03.10.2001 – support@publix.cz
Vytisknout