Přijďte na POKEC aneb Jak se žije důchodcům v městské části Praha 2

To není až tak jednoduchá otázka. Možná je lepší se ptát, jak se žije starším lidem v tak rychlé době změn, jaké hledají odpovědi...
Bereme - li život jako trojnožku, která se skládá z práce - bydlení - vztahů a která, aby byla stabilní, potřebuje všechny tři své nohy, pak není vůbec tak snadné zestárnout.

Co se stane, když člověk po čtyřiceti letech opustí aktivní pracovní život?
Přijde o spoustu vztahů a kontaktů s lidmi, které uskutečňoval prostřednictvím své profese, ztratí svoji profesní tvář a zařadí se do nezřetelného davu „důchodců“.
Nabourá se jeho denní rytmus, pravidelnost, tempo, které ho udržuje v kondici, nutí ho vstávat, podílet se na nějaké tvorbě apod. Najednou nic netvoří, dny se slijí v jeden nekonečný den, který oddělují jenom změny zdravotního stavu, a to většinou k horšímu.
No a aby toho nebylo málo, nedostává se sil na údržbu domácnosti, těžké nákupy a důchod taky není výhrou při placení nájemného.
Dost pesimistická vyhlídka pro člověka, který byl zvyklý se o sebe postarat, stále mu to myslí...
Ale určitě je spousta krásného, co se kolem děje, a je spousta lidí v důchodovém věku, kteří žijí plnohodnotný a bohatý život.

Jaká je naše zkušenost
Asi máme velké štěstí, že k nám zavítají především ti starší lidé, jež se jen tak nevzdávají svých plánů, snů a činností, které je baví. Ale i my víme, že ti, kteří nejvíc potřebují pozornost svého okolí, k nám sami nepřijdou, zůstávají zavřeni sami mezi čtyřmi stěnami...
Co po nás asi nejvíc chtějí, to je naprosto prosté popovídání si, přijetí. Přesto ale mám dojem, že u nich stále přetrvává pocit, že i nás obtěžují, zdržují nás a tak...
Takže všem otevřeně na těchto stránkách píšeme: „Tak to není, přijďte a popovídáme si.“
A můžete přijít, ať už je Vám, kolik chce, 23. prosince v 16:00 do Legerovy 20 ­vánočně si s námi povečeřet. Co pro to musíte udělat: zavolat nám, komu a kam máme poslat pozvánku - vstupenku. Neváhejte, protože počet lidí bude komorní, rodinný. To ale neznamená, že si řeknete: „Tak to nebudu zabírat místo někomu, kdo to potřebuje víc.“ Nejde o to, kdo to potřebuje víc, ale kdo chce. Kdo chce být s námi. Tak volejte na 224 261 683, nebo přijďte osobně.

Aktuálně:

Noviny… stále platí, že první pondělky v měsíci si k nám můžete přijít přečíst různé noviny a dát si k tomu šálek kávy nebo čaje.

Kultura… 23. prosince to bude naše společná večeře pro zvané. Od nového roku opět každý poslední čtvrtek cokoliv společenského.

Informačka… stále v pondělí a středu od 8:30 do 15:30 i mezi svátky.

Na závěr mám návrh: Co kdybychom od ledna 2005 založili skupinu „sousedů“ a začali už konečně něco užitečného dělat a TVOŘIT? A je úplně jedno, kdo jste a co děláte nebo neděláte. Nechte si to projít hlavou a možná to vsuňte do svých novoročních předsevzetí.
Takže moc a moc krásné Vánoce. A věřte, že to nejkrásnější bývá většinou to nejprostší – třeba jen návštěva osamělého souseda se šálkem kávy.
Když je život nesnesitelný a nemůže být horší, pak to znamená, že už to horší nebude a může se jenom vyjasnit. V jednom dětském filmu bylo nádherné motto:
Vidět slunce za mraky…

 

Za POKEC: Markéta, Libor, Andrea

 

POKEC – centrum komunitní práce Legerova 20, 120 00 Praha 2
Telefon: 224 261 683
E-mail: clovekcloveku@volny.cz

 

 

Zveřejněno: 16.12.2004 – support@publix.cz
Vytisknout