Problém zvaný graffiti

Současná podoba graffiti, tedy specifických kreseb většinou na velkých plochách staveb, domů i hromadných dopravních prostředků, a to zejména ve velkých městech, vznikla v 70. letech v USA. Představují tyto výtvory destruktivní výstřelky pomateného individualismu naší kultury nebo je to nová autentická forma umění? Odpověď není jednoduchá, protože i samotný jev je velmi mnohotvárný – od jednoduchých podpisů až po složitá velkoplošná díla. Mezi jejich autory jsou také opravdoví umělci, kteří se ale odlišují i distancují od obyčejných vandalů - sprejerů.
Kde je problém?
Hlavním problémem je místo, kde autor graffiti nastříká. Je možné diskutovat s jejich zastánci i s odborníky na malířství, zda je ten nebo onen výtvor výtvarné dílo, či nikoli, ale veškerá diskuse končí, jsou-li nastříkané obrazce umístěny na jiném výtvarném díle (sochy nebo jejich podstavce, historické budovy apod.). Pak se i takový „výtvarný počin„ stane zcela jednoznačně vandalismem toho nejhrubšího druhu.
Existuje řešení?
Univerzální lék dosud nebyl nalezen, ale nezbytný je komplexní přístup k řešení uvedeného problému. Jako nejúčinnější se zatím jeví kombinace technických prostředků, účinného postihu a otevření dialogu. Při správné ochraně speciálním nátěrem a za použití speciálních technologií dá nesrovnatelně menší práci takové „dílo„ odstranit než vytvořit. Pro autory graffiti tak plochy, ze kterých jsou jeho výtvory rychle odstraňovány, ztrácí na atraktivitě.
Účinný postih
V některých zemích, zejména v USA, si již uvědomili, že postih sprejerů musí být citelný, aby byl účinný. To předpokládá připravenost legislativy. V Americe je obvyklé, že jsou tvůrcům graffiti udělovány na základě zvláštních zákonů velmi vysoké pokuty. Nejúčinnější je, když je takový „umělec„ přistižen při činu a je ještě týž den odsouzen. Nemá-li na zaplacení pokuty, okamžitě nastupuje trest, nejlépe ve formě veřejně prospěšné práce při odstraňování vandalských činů způsobených sprejery.
Dialog
Nedílnou součástí prevence tohoto jevu je dialog, který už mnohá města s tvůrci graffiti zahájila a pokouší se o jisté vzájemné „nalajnování hřiště„. To znamená rozdělit město na místa, kde jsou graffiti absolutně nepřípustná a na místa s vymezenými plochami, kde je možné je realizovat. Zcela zásadní je ovšem to, že nepřijatelné jsou výtvory sprejerů na historických budovách a jiných památkách, protože může dojít i k nevratnému poškození kulturních hodnot. Aby byl dialog účinný, je potřeba do něj zapojit nejen ty, kteří „malují sprejem„, výtvarné odborníky, složky státní správy i majitele nemovitostí, ale také širokou veřejnost, protože tyto vandalské „grafické výtvory„ jsou vážným společenským problémem. Na odstraňování následků tvorby sprejerů jsou totiž každým rokem vynakládány značné finanční prostředky, které by jinak mohly být použity k řešení palčivých společenských problémů. Například Dopravní podnik hl. města Prahy na tento problém vynakládá ročně takřka 10 milionů korun. Tyto částky bohužel většinou zaplatí občané, které graffiti jako umělecký výtvor vůbec nezajímá.
Máte-li nějaký názor, poznámku nebo dotaz k tomuto tématu, obraťte se, prosím, na redakci Novin Prahy 2 (tel.: 22 51 71 10,
e-mail: noviny@p2.mepnet.cz).

mgA. Martin Bradáček

Zveřejněno: 15.01.2001 – support@publix.cz
Vytisknout