Vážení a milí,

JČ

v letošním roce si připomínáme přinejmenším dvě významná výročí spojená s územím Prahy 2. V květnu uplynulo 75 let od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Tento čin od počátku vzbuzoval u řady lidí obavy – a masové popravy a perzekuce, které po něm následovaly, činí tuto otázku dodnes bolestně těžkou. Doba heydrichiády jistě patřila k nejtemnějším obdobím českého národa. Ale domnívám se, že bez této dramatické mise by naše historie, a možná ani podoba našeho státu nebyla stejná, jako je. Připomeňme si, že Heydrich jako jeden z nevyšších mužů Třetí říše a SS vystřídal v září 1941 příliš „měkkého“ Konstantina von Neuratha, nechal vyhlásit hned druhý den po svém nástupu stanné právo a velmi tvrdými a brutálními metodami se mu podařilo rozbít v krátké době téměř celou síť domácího odboje. Zatčen byl i dosavadní předseda vlády (a rodák z Vinohrad) generál Alois Eliáš. Heydrich byl také zodpovědný za rozhodnutí o vyvraždění milionů židovských obyvatel Evropy ve vyhlazovacích táborech. Jeho zabití českými výsadkáři vyslanými z Británie – muži, kteří počítali s tím, že jdou na téměř jistou smrt – bylo v rámci druhé světové války zcela ojedinělým činem, v důsledku vedlo k uznání prvorepublikových hranic Československa a odvolání podpisů pod Mnichovskou dohodou.

Tragické finále v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje uctíváme v Resslově ulici každý červen, nebylo tomu jinak ani letos. Operaci nazvanou „Anthropoid“ si ale připomínáme v průběhu celého roku. Už v dubnu byly odhaleny první dvě z celkem pěti pamětních desek věnovaných těm, kteří parašutistům pomáhali materiálně, nebo je přímo ukrývali, a zaplatili za to životem. Další dvě jsme odhalili 17. 6., poslední jsme odhalili v říjnu. Městská část také oslovila Klub vojenské historie Rota Nazdar, ve spolupráci s ním a s Československou obcí legionářskou vyrostla o víkendu 17. a 18. 6. na Karlově náměstí replika stanového tábora Československé samostatné brigády ve Velké Británii z roku 1941. Množství návštěvníků si tak mohlo prohlédnout expozice ve stanech, historická vozidla a vybavení i ukázky výcviku. Do 14. 7. byla na Karlově náměstí k vidění i tematická venkovní výstava.

Druhé výročí je spojeno s lidmi, jejichž zbraněmi nebyly pušky a samopaly, ale psací stroje, tužky a papíry. Na počátku ledna uplynulo právě 40 let od vzniku prohlášení Charty 77 – dokumentu, který nechtěl po vládnoucím komunistickém režimu nic víc, než aby dodržoval své vlastní zákony a závazky. Skromný text vyvolal neobyčejně rozčilenou reakci ze strany moci a obrátil všem, kteří pod něj připojili svůj podpis, životy naruby. Těžko najdeme jinou městskou část či město, které by bylo s Chartou a posléze i Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných spojeno více než Praha 2. Na jejím území vznikl původní text a byla domovem předních disidentských rodin i jednotlivců, z nichž řada strávila pro své postoje léta ve vězení.

Važme si všech statečných lidí, kteří se dokázali vzepřít bezpráví bez ohledu na osobní ztráty a umožnili nám žít v relativně klidné době.

Vaše

 Jana Černochová, starostka