Slovo starosty

Vážení spoluobčané,
rád bych se dnes vrátil k některým událostem z přelomu června a července:
Dvě se vztahují k Vyšehradu. 27. června zde na hřbitově došlo za přítomnosti pana prezidenta k připomenutí smutného 50. výročí smrti dr. Milady Horákové, statečné ženy odsouzené a popravené komunistickým režimem. Jak nápis na náhrobku říká: "popravené a nepohřbené". K tomu snad není třeba dodávat dalších slov.
V den svátku sv. Petra a Pavla 29. června pak byly slavnostně otevřeny sady upravené péčí správy Národní kulturní památky Vyšehrad a pojmenované po proboštu Mikuláši Karlachovi, který se o Vyšehrad významně zasloužil. Při té příležitosti požehnal arcibiskup pražský kardinál Vlk základní kámen pro pomník probošta a následně celebroval v kapitulním chrámu sv.Petra a Pavla slavnostní mši.
Dále: K 30. červnu ukončili svou stávající činnost na Vinohradech dvě osobnosti působící shodou okolností v bezprostřední blízkosti: ředitelka Divadla Na Vinohradech paní Jiřina Jirásková a farář u sv.Ludmily páter Artur Matuszek. Paní Jiráskové se podařilo v posledním desetiletí provést vinohradské divadlo neklidným obdobím transformace našeho veřejného života, udržet a potvrdit vysokou úroveň a prestiž "našeho" divadla, které je tak již téměř celé století významným kulturním centrem nejen místního vinohradského významu. Nyní se však těšíme na její další působení herecké! Na rozdíl od paní Jiráskové, která je na Královských Vinohradech doma, se páter Matuszek ke svému působení u sv.Ludmily dostal z větší dálky - z Polska. Nicméně dokázal vnímat problémy, radosti i starosti nejen zdejších občanů, pro které byl často významnou oporou, ale i obce, s kterou dokázal účinně komunikovat. Oběma bych rád za jejich aktivity i touto cestou rád poděkoval a popřál jim mnoho úspěchů a spokojenosti jak v jejich dalším pracovním působení, tak v osobním životě!
Konečně, 1. a 2. července úspěšně proběhl v Praze XIII. Všesokolský slet, na kterém se aktivně podíleli všechny tři sokolské jednoty působící v Praze 2, jejich členové i činovníci. Sletová cvičení stejně jako režie celého sletu prokázaly výrazný posun a životnost. Tradice a věrnost byly ve vzduchu při vystoupení starších ročníků, avšak zejména pohled na počty a nadšení mladých a nejmladších účastníků mne přesvědčil, že ČOS se "již odrazila ode dna". V té souvislosti bych rád poblahopřál zejména starostovi Sokola Pražského br. Pleskačovi, který je současně i starostou celé ČOS, a jeho partě nadšených spolupracovníků!

Mgr. M. Bashe

Zveřejněno: 31.07.2000 – support@publix.cz
Vytisknout