Péče o rodinu

  1. Současně s žádostí o rozvod jsem k soudu podala návrh na úpravu poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu manželství. I když jsme se s manželem dohodli jak o výchově dítěte, výživném i styku, soud dítěti ustanovil opatrovníka. Není mi znám důvod, proč soud takto zasáhl do naší dohody týkající se úpravy poměrů k nezletilému dítěti a zajímalo by mě, zda soudem určený opatrovník bude nějakým způsobem do budoucna rozhodovat o výchově našeho dítěte? 
    Obecně se předpokládá, že v rodinných vztazích může nastat kolize zájmů nezletilého dítěte se zájmy některého z rodičů. Tato možnost se v řízení o úpravě poměrů předpokládá a soud proto musí nezletilým dětem ustanovit opatrovníka. Rozsah práv a povinností opatrovníka se vztahuje pouze k řízení o úpravě poměrů nezletilých. Vaše obava, že by kolizní opatrovník v budoucnu zasahoval do výchovy Vašeho dítěte, je tedy zbytečná. 

  2. Rozvedl jsem se a synové byli svěřeni do výchovy matky. V opatrovnickém řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem, které předcházelo řízení rozvodovému, byl upraven můj styk s dětmi. Bývalá manželka mi však soustavně brání v tom, abych se mohl se syny stýkat, což zdůvodňuje různými výmluvami (např. nemocí dětí nebo jejich zaneprázdněností). Dokonce syny navádí, aby se setkání se mnou vyhýbali. Jak mám postupovat?
    Pokud je styk s dítětem upraven soudním rozhodnutím, které je pravomocné, lze plnění rozsudku vymáhat podáním návrhu na výkon rozhodnutí (styk nelze vymáhat v případě, že je dítě nemocné a jeho nemoc je písemně potvrzena lékařem). Zákon dále výslovně uvádí, že jestliže jeden z rodičů opakovaně, bezdůvodně a záměrně druhému rodiči ve styku brání, lze toto považovat za důvod ke změně poměrů vyžadující nové rozhodnutí o výchovném prostředí. Účelem je zabránit dítěti ve ztrátě kontaktu a vztahu k jednomu z rodičů.

  3.  Děti jsou svěřeny do mé péče, manžel má stanoveno výživné a rozsah styku s dětmi. Po nějaké době však o ně ztratil zájem, což děti velice těžce nesou. Je možné otce nějakým způsobem přimět, aby se s dětmi stýkal tak, jak mu určil soud?
    Zákon garantuje rodiči, který nemá dítě svěřeno do péče, právo na styk s dítětem. Naopak rodiči, který má dítě v přímé péči, určuje zákon povinnost umožnit kontakt  s druhým rodičem. Právně však lze vynutit pouze povinnost. Otec Vašich dětí má tedy právo využít soudem stanovenou dobu ke kontaktu s dětmi, avšak využití tohoto práva nelze žádným způsobem vynutit. Ve Vašem případě by bylo možné řešit situaci např. ve spolupráci s odbornou poradnou. Kontakt na poradnu je možné získat na každém úřadě příslušné městské části, oddělení sociálně právní ochrany dětí.

  4. Trápí mě, že se nemohu vídat se svým vnukem. Po rozvodu manželství mého syna byl vnuk svěřen do výchovy matky, ta si však nepřeje, aby mě vnuk navštěvoval. Je možné se tohoto domáhat soudní cestou? 
    Ano. Vyžaduje - li to zájem dítěte a poměry v rodině, soud může upravit styk dítěte s prarodiči. V této věci, stejně jako při úpravě poměrů k nezletilým dětem, je rozhodováno v opatrovnickém řízení. Informace o místní příslušnosti soudu k rozhodování  v této věci Vám podá oddělení sociálně právní ochrany dětí.

  5. Chtěli bychom s manželem adoptovat dítě z dětského domova. Jaké kroky musíme podniknout? 
    Zájemci o náhradní rodinnou péči ať již mají na mysli adopci (osvojení) nebo pěstounskou péči, by měli navštívit příslušný úřad v místě trvalého bydliště, konkrétně oddělení sociálně právní ochrany dětí. Žadatelé s trvalým pobytem v městské části Praha 2 se mohou obrátit na sociální pracovnici pro náhradní rodinnou péči p. Švecovou, tel.: 236 044 157. Oddělení sociálně právní ochrany dětí najdete na adrese Praha 2, nám. Míru 20, 2. patro, č. dveří 225.

  6. Sousedé bijí a týrají své dítě. Neposkytují mu potřebnou péči. Komu to mám oznámit?
    Tuto skutečnost je nutno ohlásit oddělení sociálně právní ochrany dětí v místě faktického pobytu dítěte. Pokud jde o dítě, které bydlí v městské části Praha 2, obraťte se na oddělení sociálně právní ochrany dětí Úřadu městské části Praha 2, mám. Míru 20, tel.: 236 044 294, do jehož kompetence spadá i problematika týraných dětí. V případě nebezpečí z prodlení je třeba tuto skutečnost nahlásit Policii ČR. Aktivním přístupem je možné alespoň částečně zabránit týrání dětí.

  7. Mám zájem o privátní, tedy mimosoudní určení mého otcovství formou znaleckého posudku. Existuje možnost provedení paternitní zkoušky ihned po narození dítěte?
    Ano. V současné době již existuje v oblasti určování otcovství možnost analýzy DNA. Předností této metody je spolehlivost, vysoká přesnost i to, že není omezena věkem dítěte a je možné provést paternitní zkoušku ihned po narození dítěte. Ústav biologie a lékařské genetiky I. LF UK v Praze 2, Albertov 4, provádí DNA paternitní testy, a to jak pro soudní, tak také pro privátní účely. Vlastní paternitní test pak trvá 3 – 4 týdny od data odběru krve všech zúčastněných. Zcela novou možností při ověřování otcovství je zakoupení testu na určení otcovství, ten by měl být počátkem roku 2005 volně ke koupi v lékárnách. 

  8. Jak je možné stanovit výživné podnikateli, který tvrdí, že nemá žádné příjmy, protože veškerý zisk opět investuje do firmy?
    Zákonná úprava již pamatuje i na rodiče, kteří mají příjmy z jiné, než závislé činnosti podléhající dani z příjmu a ukládá jim povinnost prokázat své příjmy soudu a předložit podklady pro zhodnocení majetkových poměrů. Rodič podnikatel je navíc povinen umožnit soudu zjistit i další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí, a to zpřístupněním údajů chráněných podle zvláštních předpisů (bankovní informace o stavu účtů, informace o vlastnictví cenných papírů, o majetkových účastech v jiných společnostech apod.). Pokud rodič tuto svoji povinnost nesplní, vychází soud z fikce, že průměrný měsíční příjem rodiče podnikatele činí pětadvacetinásobek částky životního minima potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb tohoto rodiče podle zákona o životním minimu.

  9. Otec dítěte neplní soudem stanovenou vyživovací povinnost? Jak tuto situaci řešit?
    Je možné podat k soudu návrh na výkon rozhodnutí (exekuci) srážkami ze mzdy, eventuelně z důchodu. U podnikatele je možné podat návrh na výkon rozhodnutí převodem příslušné částky z jeho účtu. V návrhu je třeba uvést název a adresu zaměstnavatele, u důchodců rodné číslo, u podnikatele číslo účtu, eventuelně požádat soud o zjištění těchto skutečností. Další možností je podání návrhu na výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí. Dále se můžete obrátit na příslušné oddělení Policie ČR a podat trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy. 

  10. Co mám dělat, když jsem samoživitelka, otec dětí neplatí výživné a nemám peníze na jídlo, oblečení a zaplacení nájemného?
    V takovém případě bychom Vám doporučili, abyste se obrátila na příslušný úřad v místě Vašeho trvalého pobytu a požádala o dávky, které poskytuje Úřad práce. Konkrétně se jedná o dávky státní sociální podpory „příspěvek na bydlení“, „přídavek na dítě“, „rodičovský příspěvek“ nebo dávky pomoci v hmotné nouzi „příspěvek na živobytí“, „doplatek na bydlení“, případně „mimořádnou okamžitou pomoc“. Pokud máte trvalý pobyt na území MČ Praha 2, kontaktními adresami pracovišť Úřadu práce jsou Praha 2, Šafaříkova 557/14 – pro dávky státní sociální podpory a Praha 2, Bělehradská 214/86 – pro dávky pomoci v hmotné nouzi.

  11. Pečuji o svou pětiletou dceru, která je těžce zdravotně postižená. Z tohoto důvodu nemohu nastoupit do zaměstnání a nemám žádný příjem. Manžel je výdělečně činný. Mohu požádat o nějaký příspěvek?
    Pokud máte trvalý pobyt na území městské části Praha 2 obraťte se na Úřad práce, kontaktní adresy na jeho pracoviště jsou uvedeny v odpovědi na předchozí dotaz č. 10.  Na pracovištích Úřadu práce získáte informace a můžete požádat o veškeré dávky, na které máte ve své situaci nárok (dávky státní sociální podpory, dávky pro osoby se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi).