Tragédie „po česku“

Bylo úterý. Měl to být den jako každý jiný. Černým úterým 11. září však definitivně vzal za své sen o relativně bezpečném světě. Sen, ze kterého byl celý svět vyrván jako předčasně narozené dítě z lůna matky. Když jsem prostřednictvím internetu přijímal první kusé zprávy z New Yorku a Washingtonu, pokoušel jsem se z nich vytvořit mozaiku o tom, co se skutečně stalo. Seděl jsem před obrazovkou počítače a nevěřil. Můj mozek odmítal prostě uvěřit všem hrůzám, zbytečnému násilí a naprosté neúctě k lidskému životu ve jménu náboženského učení, jehož výklad je stejně různorodý jako např. Nostradamova proroctví.
Když jsem se v noci vracel domů, viděl jsem řadu lidí se zarudlýma očima, smutným pohledem a vráskami bolesti ve tváři. Nikdy nezapomenu na asi 40letou ženu ve světlém kostýmku, se kterou jsem jel metrem. Nezapomenu na její oči podbarvené rozmazanými stíny. Ostatně jsou to právě oči, které tolik vypovídají o lidské duši.
Úterý 11. září nepřineslo jen katastrofu v USA, ale také znovu odhalilo stav české duše, zmasakrované minulým totalitním režimem.
Byl jsem při tom, když mladý, sotva dvacetiletý mladík reagoval na atentát v USA jako naprostý primitiv bez známky jakéhokoliv sociálního cítění. Jediné, co ho zajímalo byl okolnostmi změněný program komerční televize a to, že neuvidí fotbalový zápas. V jeho očích byla naprostá lhostejnost. Nebyl v nich ani kousek soucitu s rukojmími na palubách letadel, s obětmi z obchodního centra ani s jejich rodinnými příslušníky.
Možná, že na vině je komunismus, který zcela přeoral žebříček hodnot, já se však nemohu zbavit dojmu, že vina je především na straně rodičů.
Když jsem však o pár hodin později spatřil záplavu svíček u nohou patrona naší země na Václavském náměstí, vedraly se mi slzy do očí. Ostatně od onoho úterý již po několikáté. Nevím, zda jsem v tu chvíli byl více Evropan nebo Američan. Myslím, že na tom však nezáleží, protože se jednalo o útok proti nám všem, o útok proti lidstvu!

Roman Roček

Zveřejněno: 03.10.2001 – support@publix.cz
Vytisknout