Víte že...Ptactvo Gröbovky


Již od jara bylo v parku Gröbovka slyšet bouchání do stromu jako bojový signál, až se všichni zvířecí obyvatelé třásli.
Představte si ty krásné, téměř stoleté stromy, sýkorky a jiní ptáčci střídavě prolétají mezi větvemi a mezitím… RA – TA – TA – TA – TA … řeže někdo dutě do kmene. Kdo to je? Že by datel zkoumal nemocného velikána? Kdepak, je to strakapoud. Jé je, jaký je velký a hezký. Má bílou náprsenku, strakatý fráček, vzadu na hlavě červenou čepičku a také pod břichem je červený, jako by si byl sedl do barvy. Když ho vyrušíte v práci, přesune se na zadní část kmene, ale co chvíli na vás vykukuje.
Tento rok v parku Gröbovka hnízdil jeden pár strakapouda velkého. Propojil si tři dutiny v jednu a získal tak krásný prostor pro svou rodinu. Na vajíčkách seděli střídavě oba rodiče a při krmení mladých měli tolik práce, že by jistě přivítali i pomoc.
Potrava strakapouda velkého je velmi pestrá, vyhledává hmyz a larvy pod kůrou, velmi rád vylizuje mízu. Taky má k tomu moc dobře uzpůsobený jazyk. Ten je červovitý, na špičce trnitý a vyzbrojený zpětnými háčky. Začátkem léta nepohrdne dokonce ani mláďaty jiných ptáků.
V zimě převažují olejnatá semena, bobule a ořechy. Smrkové šišky si šikovně z větve sám odlomí a ukládá do zásoby tak, že je zaklíní do škvíry v kmeni. Pak je pro něj již snadné dostat se k semenům a stejným způsobem rozbíjí i ořechy.
V zimě žije jednotlivě, občas ve společnosti sýkor.
Pokud ho chcete vidět zblízka anebo mu dopřát jeho nejoblíbenější pochoutku, dejte na krmítko kus špeku nebo loje. Jistě velmi rád přiletí.

Text a foto: Mgr. Eva Hametová

Zveřejněno: 04.08.2004 – support@publix.cz
Vytisknout