Výprava na nábřeží

Ve středu 8. října 2014Klíč od Prahy 2 - 4. vycházka jsme se vydali na čtvrtou výpravu po Praze 2, tentokrát na nábřeží, které je po našem prvním československém ministru financí nazváno Rašínovo.

Z náměstí Míru jsme sjeli k Vltavě tramvají a vystoupili jsme na Palackého náměstí. Na tomto rozlehlém prostranství Klíč od Prahy 2 - 4. vycházkajsme si prohlédli pomník velkého vlastence, historika a politika Františka Palackého a dozvěděli se, že bývá také nazýván „Otec národa“ a že to byl právě on, kdo položil základní kámen k nedalekému Národnímu divadlu. Zkusili jsme se odhadnout výšku pomníku a mnozí odhadovali správně - 9 metrů. Pověděli jsme si o osudu pomníku za 2. světové války, kdy byl rozebrán na kusy a měl být zničen. Několik statečných mužů však schovaloKlíč od Prahy 2 - 4. vycházka jednotlivé díly pomníku v odlehlé ohradě na Obecním dvoře na Invalidovně, kde je nechali zarůst travou a plevelem, takže po válce bylo možné pomník obnovit.

Gorazdovou ulicí jsme se kolem několika krásných secesních domů dostali na Jiráskovo náměstí, kde na nás z vysokého soklu přívětivě shlížel sám slavný spisovatel. Zdálo se nám, že se na nás i trochu usmívá – možná proto, že všechny děti znaly jeho Staré pověsti české a jako z rukávu sypaly jména postav jednotlivých pověstí. Tipovali jsme, kde tento náš slavný spisovatel v letech 1903 – 1930 bydlel. Tentokrát se z dětí netrefil nikdo, protože si nikdo nedokázal představit, že by Alois Jirásek dlouhých 27 let bydlel v úrovni jedné z nejrušnějších tepen Prahy 2. Ale bylo to tak. Jirásek měl pracovnu v přízemí domu, přesně v místech, kde je umístěna pamětní deska; jedno okno pracovny vedlo do Resslovy ulice a druhé směrem na nábřeží. Most – pojmenovaný po Jiráskovi – tu tehdy ještě nebyl, takže Jirásek tu měl na psaní klid. A svěží vzduch.Klíč od Prahy 2 - 4. vycházka

Na Tančící dům jsme se podívali jednak z Jiráskova náměstí, jednak z Rašínova nábřeží. To proto, aby nám bylo jasné, proč ho architekti (Vlado Milunič a Frank O´Gehry) dovolují označovat jako „Ginger a Fred“. Ukázali jsme si i fotografie slavného tanečního páru Freda Astairea a Ginger Rogersové, abychom viděli, kde vzal architekt inspiraci k názvu domu.

Na nábřeží jsme si ještě prohlédli dům „U dvou tisíc“, který postavil dědeček prvního presidenta samostatné České republiky Václava Havla. Dům nese na střeše kovovou zeměkouli a poznáme ho podle čísla popisného 2000. Ve středním pokoji jsou okna situována tak, aby z něj byl panoramatický výhled od Smíchova až po Hradčany. Ze středu pokoje je vidět až na chrám sv. Víta – a my teď víme, jak toho pan stavitel Havel dosáhl. 

Nakonec jsme sešli na náplavku, kam naštěstí nedoléhá žádný randál, a vzali jsme si na mušku dva zajímavé mosty. Dávali jsme přitom pozor, abychom nevstupovali do cyklistického pruhu, protože během našeho pobytu na náplavce prosvištělo kolem několik cyklistů.  Klíč od Prahy 2 - 4. vycházka

Prvním zajímavým mostem byl Palackého most vedoucí z Nového Města pražského na Smíchov. Zkoumali jsme, kolik barev na něm najdeme. Jako první děti objevily červený pískovec, který symbolizoval jednu z našich národních barev. Další barvy – modrou a bílou – jsme už rozpoznávali jen stěží. Klenba mostních oblouků a záhlaví pilířů byla původně z modré žuly a zábradlí z bílého kararského mramoru. Všimli jsme si také podivného zkosení na konci mostu a vysvětlili si, že původně byl most užší, ale hlavně byl zdobený čtyřmi mohutnými sousošími od Josefa Václava Myslbeka, která stála právě na těchto šestihranech. Teprve teď jsme si uvědomili, že pomník Františka Palackého musel být tak vysoký proto, aby vytvářel s Myslbekovými sousošími dokonale ladící celek. Libuše a Přemysl, Ctirad a Šárka, Záboj a Slavoj ani Lumír a Píseň dnes už Palackého most nezdobí. Proč? Při náletu na Prahu 14. 2. 1945 byla sousoší poškozena a po válce se sem na most už nevrátila. Můžeme si je prohlédnout na Vyšehradě v parku vedle kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla.

Druhým mostem, na který jsme se zaměřili, byl Železniční most. Nechtělo se nám tomu věřit, ale v roce 1901 prošel tento most rekonstrukcí, která trvala pouhopouhé dva dny. Poněvadž první most na tomto místě musel být po 30 letech užívání vyměněn, naplánovali naši předkové velkolepou akci. Každé ze tří polí mostní konstrukce dodala jiná strojírna nebo mostárna, sestavila ho a připravila k montáži. Celý nový most byl postaven o půl metru výše než starý most. Když 30. 9. 1901 v 6:00 přejel po starém mostě poslední vlak, staré mostní konstrukce byly posunuty na demontážní lešení – trvalo to 5 hodin. Hned poté byly na jejich místo nasunuty konstrukce nového mostu. Každá ze tří strojíren pilně pracovala na svém úseku. Nikdo se nechtěl nechat zahanbit, a tak druhého dne mohl na nový most vjet zatěžkávací vlak se 3 lokomotivami. Most se osvědčil, a tak byl už druhého dne dán znovu do provozu! 

Na konci vycházky jsme nejprve ze správně vyluštěných tajenek vylosovali tři výherce malého dárku od MČ Praha 2 a hned poté si děti zasoutěžily ve znalostním kvízu. Čtvrtý klíček od Prahy 2 získal školní tým tvořený dvěma děvčaty ze ZŠ Štěpánská.

 

Text a foto: PhDr. Petra Martínková

Zveřejněno: 20.10.2014
Vytisknout