Z historie a současnosti vinohradských pramínků a pítek

Jak píše vinohradský rodák, spisovatel a generál František Langer ve svých Pražských legendách, víly a rusalky, které stavební ruch vyhnal z Vinohrad od jejich studánek, studní a pump, proklely Vinohradské velkou kletbou, kterou jim odňaly všechnu vodu a vláhu. Tu kletbu provedly na posledním kousku přírody, na posledním poli před nynější tržnicí, které stínil poslední zbytek aleje topolů na silnici z Prahy k Olšanům.
Po první světové válce se po celé republice stavělo velké množství pomníků na paměť války a vítězství. Také Vinohradští chtěli mít svůj pomník, sebrali na něj prý milion korun, a to pomník přátelství, které nás pojilo v dobách dobrých i zlých s družnou Jugoslávií. Socha měla stát právě před kostelem svaté Ludmily. Návrhy se ale nelíbily, jednou pro to, že nahatí hrdinové, kteří měli držet věnec družby, vystrkovali své pozadí na kostel, jindy byli koně, kteří pomník doplňovali, příliš podobní koním pivovarským, jindy zase koně byli spíše závodní. Ani kněžně Ludmile se umístění pomníku nelíbilo, proč by měli koně i hrdinové ukazovat své pozadí nevěstám, které důstojně sestupovaly po nejdelším kostelním schodišti v Praze… proto tolik svateb na Vinohradech. Světice to zkrátka zařídila tak, že milionek se někam ztratil, dal se na jiné účely nebo co, vždyť na umění je peněz škoda. Protože světici se vinohradských dětiček, které neměly žádný rybníček nebo brouzdaliště, zželelo, zařídila to alespoň tak, že v místech, kde měl být pomník, praskla vodovodní roura a rázem bylo vody dost, spíš až moc. Časem tu byla zřízena zahradnická nádrž. Nakonec se voda umoudřila a tryskal jen malý pramínek. Víly a rusalky svou kletbu odvolaly. Kdo nevěří, ať tam běží.
Popravdě, v době mého dětství na počátku třicátých let minulého století kropili městští zaměstnanci trávník a cestičky na Míráku. Místo v brouzdališti jsme se máčeli jen tam, kde gumová hadice byla prasklá, k malé radosti našich maminek.
Touto legendou se asi inspiroval někdo z našeho zastupitelstva a dal návrh alespoň trochu vody na Míráček přivést a zřídit k potěše a občerstvení občanů dvě pítka.

Text: Miroslav Rosík, foto: len

Zveřejněno: 04.08.2004 – support@publix.cz
Vytisknout