Zastupitelé budou v červnu jednat o návrhu znaku a praporu městské části Praha 2

Před projednáním na zasedání zastupitelstva může každý občan adresovat písemně své připomínky k návrhům do odboru Kancelář starosty nebo je osobně přednést na zasedání zastupitelstva 25. 6. 2002, které je veřejné. Návrhy lze rovněž nahlédnout v informační kanceláři ÚMČ Praha 2 (Jugoslávská 20).

MČ Praha 2 tvoří od roku 1960 čtyři katastrální území: jedno celé (Vyšehrad) a části tří dalších (Nové Město, Vinohrady, Nusle), a proto MČ dosud oficiálně užívala jejich historické městské znaky. To by se ale mělo změnit. V minulém roce oslovila MČ Praha 2 několik výtvarníků se žádostí o vytvoření návrhů nového znaku a praporu naší městské části. Z účastníků výběrového řízení vybrala rada městské části návrh akademického malíře Karla Pánka. Zastupitelstvo městské části Praha 2 se bude návrhem nového znaku a praporu zabývat na svém zasedání v úterý 25. 6. 2002. Pokud bude návrh přijat, bude postoupen magistrátu a následně Parlamentu ČR. Po schválení návrhu vydá předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR rozhodnutí a předá schválený znak a prapor starostovi městské části Praha 2.
Popis návrhu znaku
Ve štítě navrženého znaku se nalézá kombinace erbovních figur z obdobných historických symbolů Královských Vinohrad a Nového Města pražského, doplněná vedlejší figurou z původního městského znaku Vyšehradu. Hlavní figura nového znaku je tedy na červeném štítě a skládá se ze stříbrné hradební zdi se zlatým cimbuřím1/ a dvou zlatých věží se stříbrným cimbuřím a zlatou valbovou střechou.2/ Svatopetrské klíče v bráně jsou pak odvozeny od tvarově stejné figury původního znaku města Vyšehradu3/, který až do roku 1848 používal znaku své vrchnosti, totiž od svého založení roku 1070 exemptní4/ vyšehradské kapituly tak, jak jsou jako její heraldické znamení dosvědčeny od 30. let 14. století.
Postavy vyrůstající z cimbuří hradební zdi – sv. Václava držícího štítek s českým lvem (vinohradský znak z r. 1890) a ozbrojence s korouhví (novoměstský znak pozdně středověký) i ležící český lev v bráně (polepšení novoměstského znaku z roku 1649) – byly v návrhu transformovány do figury českého lva stojícího na cimbuří a držícího korouhev s přemyslovskou orlicí, tedy s tradičním atributem sv. Václava5/. Tyto figury připomínají vedle reminiscence na původní městské znaky i fakt, že městská část přináleží do obce hlavního města ČR a na jejím území se nachází rovněž starobylý přemyslovský Vyšehrad, vedle Pražského hradu jedna z kolébek české státnosti i svatováclavského kultu, jehož nepřímou připomínkou je konečně i pa-trocinium sv. Ludmily6/, jíž je zasvěcen kostel, dominující centrálnímu vinohradskému náměstí, na němž se nalézá sídlo většiny správních institucí městské části.
Poznámky:
1/ Stylizace odpovídající těmto částem znaku Královských Vinohrad, který roku 1890 udělil svou listinou císař František Josef II.
2/ Stylizace odpovídající této části znaku Nového Města pražského, používaného s největší pravděpodobností již od jeho založení v roce 1348 (v této podobě štítu pak od doby po skončení pohusitských válek) a potvrzeného postupně listinami císaře Bedřicha III. (1475), krále Vladislava Jagellonského (1477) a císaře Ferdinanda III. (1649).
3/ Pozdější znak Vyšehradu s průčelím románské baziliky sv. Petra a Pavla, založené prvním českým králem Vratislavem II., který je na tomto znaku zpodobněn v majestátu, tedy na trůnu a s odznaky královské moci (koruna, žezlo, jablko) ve vstupu do baziliky, přičemž kolem tohoto vstupu jsou dle okolností nápisy buď pouze připomínající Vratislava, nebo i Přemysla Otakara II. a Františka Josefa II. (takto např. na dobovém pečetidlu ve Sbírce typářů Archivu hl. m. Prahy či na znaku v průčelí pseudogotické vyšehradské radnice) byl zaveden někdy po roce 1850 a byl ve faktickém užívání pouze do roku 1883, kdy se Vyšehrad sloučil s hl. m. Prahou. Takovýto znak nebyl nikdy udělen a tudíž byl bez jakékoliv kodifikace jen uzurpovaným obecním znamením bez jakéhokoliv právního základu.
4/ Tzn. vyňaté z jurisdikce jinak územně příslušného biskupa či arcibiskupa a přímo podřízené papežské kurii.
5/ Orlice je proto stylizována celá černá (včetně zbroje) bez původních červených plaménků (používaných ještě na znacích, které jsou součástí architektur z doby Karla IV.), tedy tak, jak se tento atribut vyskytoval již od 15. století ve ztvárněních sv. Václava (viz např. orlice na jeho praporci a štítě ve znaku staroměstských sladovníků, kteří jej svou listinou z roku 1436 postupují sladovníkům chomutovským, taktéž na znaku malostranských sladovníků, uděleném roku 1751 Marií Terezií, jehož stylizaci převzal později i Mikoláš Aleš či na štítě u postavy světce na praporci Josefa Mánese pro Národní gardu v Hradci Králové z roku 1848).
6/ Babičky sv. Václava, která ho dle legendárního pojetí přivedla ke křesťanské nauce a vzdělání. Po smrti Václavova otce vévody Vratislava pak byla z návodu své snachy, která na krátko převzala poručnickou vládu nad zemí, zavražděna a posléze se její kult stal součástí panteonu českých zemských patronů.

van, zdroj: K. Pánek

Zveřejněno: 06.06.2002 – support@publix.cz
Vytisknout