Zmizelá místa Prahy 2 : Nárožní dům v Resslovce

Jedním z důsledků ničivého náletu spojeneckých letadel na Prahu na samém sklonku druhé světové války, který začal 14. února 1945 krátce po poledni a trval pouhých několik minut, byla i zkáza obytného domu na nároží Resslovy ulice a dnešního Rašínova nábřeží. Při náletu bylo těžce poškozeno mnoho památkových objektů, za všechny vzpomeňme alespoň benediktinský klášterní areál Na Slovanech, řada činžovních domů a zcela zničena byla velká židovská synagoga na Vinohradech. Mrtví a ranění se počítali na stovky.
Vzpomínaný nárožní dům dostal přímý zásah do své střední a jižní části a jak střecha, tak krov a horní patra se sesuly. Trosky zdiva a kusy trámů se zřítily na chodník. Poté, co skončily záchranné práce, bylo okolí domu ohrazeno, neboť trosky hrozily dalším částečným zřícením. Stejně tak byla v blízkosti objektu kvůli negativnímu působení otřesů na statiku domu zastavena doprava. Všechny záchranné a zabezpečovací práce se konaly před davy zvědavců.
K odstranění zdiva těžce poškozených horních pater domu došlo v roce 1946. Diskuzi o tom, co bude s objektem dál, ukončilo v roce 1955 rozhodnutí tehdejšího Odboru výstavby ONV Praha 2. Zbytky domu měly natolik poškozenou statiku, že jeho obnova byla nemožná. Proto o pět let později došlo k demolici zbývajících kleneb a zbytků zdiva. V té době bylo zamýšleno, že pozemek bude využit pro rozšíření komunikace. Pamětníci si jistě vzpomenou, že v místě byl vytvořen záliv pro stanici trolejbusů a později autobusů.
Několik desetiletí byla v místě proluka a pokusy o její zastavění, vesměs platonické, by vydaly za samostatný článek. Navíc bylo komisí výstavby Národního výboru hl. m. Prahy rozhodnuto, že bytová výstavba je tady z hygienických důvodů nepřijatelná.
Nakonec byla proluka zastavěna velmi zajímavou architekturou, převážně administrativní budovou, příhodně nazvanou Tančící dům. Autory projektu byli architekti Vlado Milunič (*1941) a Frank O. Gehry (*1929). Tančící dům se protančil ke svému slavnostnímu otevření v červnu 1996.

Text: Eva Hrubešová,

Zveřejněno: 13.02.2004 – support@publix.cz
Vytisknout