(str. 4) Zastavte se na petanque

Ve středu 21. března byl na Vyšehradě, v těsném sousedství budovy Jedličkova ústavu a škol (V Pevnosti 4), otevřen nový prostor k posezení a odpočinutí – Koutek pana Trnky. Z finančního daru pana Zdeňka Trnky (na snímku první zprava) zakoupil Jedličkův ústav lavičky, netradiční houpačku pro děti a tabule... dokonce i na malování. K vypůjčení ve vrátnici budovy ústavu jsou koule na petanque. S plochou hřiště pro petanque pomohla firma STATUS stavební a. s. Humpolec – zadarmo a kvalitně. Právě hřiště bylo to poslední, co zbývalo dodělat. V první jarní den bylo  symbolicky otevřeno prvním „přátelským zápasem“. A nyní už nic nebrání tomu, aby se návštěvníci v každý všední den až do večera, v době otevření ústavu, mohli cestou kolem zastavit, odpočinout si, posedět, pohrát si. Na tomto pozemku bylo do loňského roku skladiště a parkoviště jedné stavební firmy, a tak snad stojí tento skromný počin za zmínku.

Od začátku devadesátých let čím dál víc „integrujeme“. Zprvu to byla přirozená reakce na segregační politiku socialistických vládců, postupně se integrace stávala vládní politikou, dnes se již v té nejrozšířenější podobě – vezmeme dítě s postižením a dáme jej mezi „zdravé“ (a ještě na něj dostaneme vyšší dotace) – stává zaklínadlem pro leccos... Koutek pana Trnky na to „jde“ jinak. Chceme ukázat, že děcka či lidé i s větším postižením jsou prima lidé, řada z nich něco umí. A i když toho moc neumí, dokážou se podělit o to, co mají. A tak rádi zveme „zdravé“ lidi na koncerty skupiny the TAP TAP, do divadla na Dočasnou šejkspírovskou společnost JÚ, na slaňování přes Vltavu z Vyšehradu na Smíchov, do našeho bazénu, na naše hřiště u školy a nyní i do „našeho“ Koutku pana Trnky. Této podoby integrace si dnes já osobně považuji mnohem více.

PhDr. Jan Pičman, ředitel JÚŠ
Foto: len

Zveřejněno: 14.04.2007 – webadmin@praha2.cz
Vytisknout