(str. 6) Proměny Národního domu na Vinohradech

Pokud bychom se mohli vrátit o stovku let zpátky, našli bychom v horní části náměstí Míru za kostelem sv. Ludmily stejnou neorenesanční budovu od architekta Turka, jaká zde stojí dnes. Ovšem pohled do zákulisí by možná mnohé překvapil. Tehdejší Národní dům, slavnostně otevřený 10. listopadu 1894, byl v době svého vzniku i v pozdějších letech centrem národního života. Sídlily zde všemožné spolky a korporace, např. Měšťanská beseda, pěvecký spolek Hlahol, Matice školská, Vinohradský Sokol a další. Lidé se rádi spolčovali.

Časy se mění, a když deset let po II. světové válce, v roce 1955, Národní dům získávají Československé dráhy, zdevastovaný objekt přímo volá po rekonstrukci. Několik let poté se z něj stává Ústřední kulturní dům železničářů. V prosinci roku 1994, kdy kulturní dům začíná provozovat společnost Národní dům – KDŽ, s. r. o., dochází na další nezbytné opravy a zároveň se postupně obnovuje věhlas Národního domu. V současné době je chloubou a centrem společenského a kulturního života nejen Vinohrad. Koná se zde bezpočet kulturních a společenských aktivit jako plesy, koncerty, kongresy, semináře, přednášky, promoce, maturitní a inaugurační plesy, recepce a bankety, výstavy a veletrhy či velmi oblíbené taneční večery.

Ing. Milan Hájek je čerstvým ředitelem společnosti, provozující Národní dům. Zeptali jsme se ho, jakým směrem se bude tento kulturní podnik v příštích letech ubírat.

Chceme se více otevřít veřejnosti. Rádi bychom přilákali i další skupiny návštěvníků, např. z řad handicapovaných nebo postižených lidí – v současné době pro to sice nemáme úplně ideální podmínky, ale pracujeme na tom. Chceme zlepšit informovanost a komunikaci s veřejností prostřednictvím našich nových webových stránek www.nardum.cz – již nyní dosahujeme jejich vysoké návštěvnosti.

Samozřejmě se budeme snažit udržet standardní programy, které mají v Národním domě tradici, jako je swingový festival, vinohradský ples a další akce, na nichž se přímo podílíme. Chceme i nadále hrát významnou roli v oblasti vzdělávání, tanečního sportu a tanečních – tam jsme v současné době spolu s Žofínem lídry na pražském trhu. I nadále chceme podporovat vzdělávání mládeže. Pořádáme výchovné koncerty s hudebním zaměřením, jichž se v průběhu roku zúčastní několik tisíc dětí. Koncerty mají velký ohlas a účastní se jich přední umělci – za všechny zmíním Janu Koubkovou, Laďu Kerndla nebo Milana Svobodu. Zaměříme se také na krátkodobé pronájmy našich salonků s kapacitou 20 – 60 osob pro různé semináře, školení, ale i společenské večery a kulturní akce, pořádané našimi zákazníky v hlavních sálech. V současné době připravujeme například dalších 180 m2 kancelářských prostor k dlouhodobým pronájmům. Významným cílem je zlepšit kvalitu a standard našich služeb včetně přístupu k zákazníkům.

Předpokládáte také mezinárodní aktivity? Jak známo, na swingový festival zvete zahraniční interprety.

Swingový festival hostí špičkové orchestry a zpěváky z Ameriky, Austrálie a ze západní Evropy. Připravujeme jeden projekt, který bude mít mezinárodní charakter, ale zatím je ve stádiu zrodu a nerad bych něco prozrazoval. Co se týče zahraničí, rádi bychom se více zviditelnili v oblasti „incentivní a kongresové turistiky“ – stojíme o to, aby se u nás v daleko větší míře pořádaly mezinárodní kongresy a s nimi související aktivity.

Národní domy původně vznikaly z potřeby vytvořit jakési centrum kulturního a společenského života dané lokality. Chcete na tuto tradici navázat, nebo spíše budete vytvářet „kosmopolitní podnik“?

„Kosmopolitní podnik“, řekl bych, vychází z toho, že nás k tomu nutí okolnosti. Kdybychom nemuseli platit ekonomický pronájem, můžeme si dovolit orientovat se mnohem více na místní klientelu – a ta v Praze 2, na rozdíl od centra, naštěstí ještě existuje. Musím také zmínit, že v Národním domě mohou dnes obyvatelé najít kromě obchodů, fitness centra a restaurace i další služby jako právní a finanční poradenství, vzdělávací agenturu a služby pojišťovací.

Co do Národního domu může přitáhnout mladé lidi?

Jsou to především naše taneční kurzy, spojené s doprovodnými akcemi: od základů stolování a společenského chování až po plesy... ale také zmíněné fitness aktivity.

A mají mladí lidé ještě pořád zájem?

Já myslím, že zájem mají, a dokonce stoupá, k čemuž přispěl i projekt Star Dance v České televizi. Předloni se v Národním domě natáčel celovečerní dokument Český fenomén taneční, jehož premiéra byla pak 10. října u nás na Vinohradech. Dokument popisuje celý proces od zápisu do tanečních po závěrečný ples, líčí, jak to všechno na mladé lidi působí, jak je to baví, proč tam vlastně jsou, co od toho očekávají...

Jak vnímáte podporu ze strany městské části?

Za krátkou dobu své působnosti v Národním domě to vidím velmi pozitivně a doufám, že se spolupráce bude dále rozvíjet a že najdeme další společné projekty a cesty. Na spolupráci se upřímně těším stejně jako moji kolegové.

Zveřejněno: 14.04.2007 – webadmin@praha2.cz
Vytisknout