(str. 8) Dopis z náměstí Míru VI

Někdy skoro obden potkávám na náměstí Míru malé skupinky anglicky mluvících mladých lidí, kteří nejspíš bydlí v některém z hotýlků v Americké ulici anebo možná v Křesťanském domu mládeže vedle Arcibiskupského gymnázia. Pokud to jen trochu jde, snažím se nenápadně se k nim přiblížit natolik, abych rozeznala, odkud jsou. Lingvistické identifikační hry mě v Praze fascinují, jsem ráda, že je tady takový Babylon jazyků, protože Praze a zemím Koruny české se přece vždycky dařilo nejlíp, když jsme byli otevřeni světu – za Karla IV., za Rudola II., za první republiky.

Naučila jsem se rozeznávat spousty různých angličtin na Princetonské univerzitě, kde člověk potká lidi z celého světa. Z britských variant se mi nejvíc líbí „BBC English“, zní mi přirozeněji než angličtina „lordovská“. Oba s manželem taky milujeme výslovnost cockney, ale jen v podání Elisy a pana Doolittla v My Fair Lady. Cockney britských ožralků v pražských tramvajích mi pěkné nepřipadá. Roztomilá je australština a naprosto nezaměnitelná je indická angličtina, která má navíc nejrůznější varianty podle místního původu, vzdělání a kasty. To by si profesor Higgins užil!

Slovanský přízvuk v angličtině se vyznačuje hlavně tím, že na konci slov vyslovují lidé místo znělých souhlásek jejich neznělé protějšky a říkají „mítink“ a „aim dúink“ (I am doing), i když správně je „míting“ a „dúing“. Jaromír Jágr ale mluví anglicky perfektně. Německý přízvuk rozpoznám, i když definovat ho nedokážu. Němčina je například jasně slyšet v perfektně stavěných větách bývalého ministra zahraničí Henry Kissingera. Moc se mi vždycky líbil přízvuk francouzský, zvlášť neodolatelný byl Maurice Chevalier v chansonu „Thank Heaven for Little Girls“.

V Americe samé je místních zvláštností taky jako máku. Pro lidi z východního pobřeží je například pravá texasština srozumitelná jen částečně. Stejně tak černošská američtina, která je podle některých filologů téměř svébytným jazykem. Mně se vždycky líbila výslovnost novoanglická, ta v sobě má jakousi noblesu.

Ale zpět na náměstí Míru. Předevčírem jsem zcela jasně určila čtyřčlennou mladou skupinku jako mluvčí kultivované američtiny, z čehož jsem usoudila, že to jsou studenti nebo čerství absolventi některé z lepších amerických univerzit. Jen doufám, že jim nikdo nevynadá za základnu v Brdech.

Jiřina Rybáčková

Zveřejněno: 14.04.2007 – webadmin@praha2.cz
Vytisknout